Pokud je to nezbytné vzhledem k typu a stupni zdravotního postižení žáka, mohou být témata/úkoly jednotného zadání ve škole formálně, nikoliv obsahově upravena. Škola pak odpovídá za to, že téma přizpůsobené speciálním vzdělávacím potřebám žáka má obsah shodující se s tématem stanoveným v jednotném zadání.

Úpravy využívají zejména speciální SŠ pro žáky se zdravotním postižením (sluchové, zrakové či tělesné postižení, kombinované vady, autismus, mentální postižení). Mohou je aplikovat i běžné školy při individuální integraci žáka se SVP, je-li to nezbytné a vyplývá-li to z doporučení školského poradenského zařízení. Formální úpravy témat stanovených v JZZZ mohou být někdy potřebné i pro žáky s těžšími stupni specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, apod.).

Cílem formálních úprav témat je, aby způsob zadání neznevýhodnil žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, tj.: 

  • žákovi musí být téma předloženo v takové podobě, na jakou je zvyklý z průběhu vzdělávání;
  • žákovi musí být umožněno pochopit zadané otázky a odpovídat na ně způsobem, který byl průběžně využíván při jeho výuce.

Postup při formálních úpravách obsahu témat či úkolu

  1. škola si stáhne jednotná zadání a získá témata ve formátu PDF, který nelze upravovat. Poté si vybere témata, která využije u závěrečné zkoušky;
  2. s pomocí vhodného software je převede do otevřeného formátu (např. word) a přizpůsobí potřebám žáků, tímto způsobem lze postupovat také u oborů, ve kterých se témata písemné zkoušky generují z banky úkolů. vygenerované téma se ve škole následně formálně upraví podle potřeb žáka.

Příklady formálních úprav témat

Pro žáky se zrakovým postižením umožňuje zpracování témat jednotného zadání v informačním systému závěrečné zkoušky provádět formální úpravy témat přímo ve škole, tj. zvětšit písmo, změnit jeho typ, zvětšit a zvýraznit obrázky.

Podle specifických potřeb jednotlivých žáků či skupin žáků, lze dále:

  • zestručnit formulaci otázek zadaných v rámci řešení tématu, změnit formu odpovědi žáka (např. na doplnění chybějících výrazů);
  • převést otevřené otázky do formy testových (vhodné zejména u žáků se sluchovým postižením či žáků se SPU);
  • doplnit do zadání k otázkám grafické podklady, tj. obrázky nebo fotografie strojů, zařízení, materiálů, jiných předmětů (vhodné zejména u žáků s mentálním postižením, příp. u žáků s kombinovanými vadami, pokud žáci byli zvyklí používat ve výuce názorné ukázky, apod.);
  • podrobněji rozpracovat pokyny k provedení úkolu, tvorbě výrobku (vhodné zejména pro žáky s mentálním postižením, aby snadněji pochopili zadání úkolu);
  • u sluchově postižených žáků, kterým ústní komunikace činí výrazné obtíže, je také možné podrobněji rozpracovat osnovu zadání a požadované odpovědi u odborných otázek. Ústní zkoušku lze realizovat chatováním na počítači mezi žákem a učitelem. Žák si pak může vybrat, zda chce tuto zkoušku skládat ústně, příp. za přítomnosti tlumočníka ve znakované češtině, nebo písemně prostřednictvím vzájemného chatování se zkoušejícím pod dohledem zkušební komise.
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání | © 2019 Všechna práva vyhrazena
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti

Evropská unie logoEvropské strukturální fondy logoMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy logo