• Prodloužení času na konání zkoušek:
    – u písemné zkoušky – např. u žáků se specifickými poruchami učení – dyslexie, dysgrafie, kteří s obtížemi čtou a píší; 
    – u praktické zkoušky – např. u žáků s tělesným postižením, pokud žák trpí zvýšenou únavností: zkoušku je možné rozdělit i na více dní po méně hodinách;
    – u ústní zkoušky – např. u žáků s vadami řeči nebo u žáků s poruchou autistického spektra, kteří mají potíže s ústním projevem.
  • Individuální přístup, role a působení učitele žáka u závěrečných zkoušek: Např. žák s mentálním postižením nebo s autismem by měl být zkoušen výhradně pedagogem, který jej vzdělával, protože je možné, že každá změna pedagogické interakce navodí stav, kdy nebude schopen podat odpovídající výkon. Žák se sluchovým postižením by měl být dotazován výhradně svým učitelem odborného výcviku či odborně teoretických předmětů, protože je zde problematické využívání odborné terminologie zejména při používání znakované češtiny (a to i v případech, kdy jsou zajištěny tlumočnické služby osobou, která žáka nevzdělávala).
  • Přítomnost dalších osob u závěrečných zkoušek (asistenta pedagoga, tlumočníka): např. pro žáky s tělesným postižením, smyslovým postižením – zrakovým či sluchovým.
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání | © 2019 Všechna práva vyhrazena
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti

Evropská unie logoEvropské strukturální fondy logoMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy logo